pátek 3. srpna 2012

Pomoc dětem




Nakonec se přeci jen můj odjezd oddálil z mnoha důvodů...už raději moc plánovat nebudu a až to vyjde, tak vyrazím...:-)

Možná už k Vám dolétlo, že jsme se rozhodli s lidmi kolem Serafa uspořádat sbírku a podpořit děti ze školy v Sathankulam, kteří jsou bez rodičů a pro jejich příbuzné je velmi těžké platit školné. Rozesílali jsme informační mail mezi své přátelé a ještě jsem se rozhodla napsat o sbírce sem na blog, kdyby se chtěl někdo přidat a mail k němu nedorazil. V takovém případě mě prosím kontaktujte a já Vám pošlu bližší informace o celé akci a o tom, jak je možné pomoci nebo se zapojit.
Zatím se bude jednat o jednorázovou pomoc na tento školní rok a postupně doufáme, že budeme schopni v podpoře pokračovat...
Náklady na jedno dítě na jeden školní rok se pohybují okolo 2 600kč, je možné přispět libovolnou částkou od 100kč...

Ve škole je 28 dětí, kteří ztratily oba nebo jednoho z rodičů a je pro ně těžké školné uhradit. Nyní bychom rádi pomohli především třem úplným sirotkům a jednomu postiženému chlapci. Dnes jsem je fotila, bylo to moc zvláštní...znám je od vidění ze tříd, ale mezi tou spoustou dětí člověku tolik jemností uniká...obvykle mají děti obrovskou radost, když je fotím...smějou se a je to hodně živé...oni na mne ale působili tak sklesle...i proto jsem se rozhodla napsat ještě sem a všechno potřebné dokončit, než se vydám někam na cestu...

Stále mi zlobí blog a nemohu vkládat fotky, už s tím zápasím od včerejška...lišta, která umožňuje vkládání obrázků je nefunkční...žádná z ikon na ní nereaguje...a celá lišta je zobrazená třikrát za sebou:)...možná je to chyba mého pc, nevím...kdyby někoho napadlo co s tím, budu moc vděčná za radu...a přidám fotky dětí...

Dnes jsem šla ze školy s jednou kolegyní, skoro neumí anglicky...jen pár slov, přesto to bylo moc hezké, občas mě ale mrzí, že některé věci si nedokážeme sdělit nebo pochopit a tak je musíme nechat být...ptala se mě, co nosím u nás za oblečení a jestli také nosíme květiny ve vlasech...jako oni tady jasmín:)
Vedla svého synáčka ke své mamince...ta mi hned nabízela kávu a obě na mě mluvili v tamilštině občas s nějakým anglickým slovem...m
Měla jsem obavy z toho zůstat tu sama, ale mám se moc dobře, víc se zapojuji do školních a jiných místních akcí...včera jsme s dědečkem sledovali olympiádu:-)

Děkuji a přeji hezký víkend...











Žádné komentáře:

Okomentovat