Přípravy na sportovní dny ve škole vrcholí... snad se budu moci i zapojit...:) nejdelší běh pro dívky je jen na 600m...:(

Před chvílí jsem byla vyzvednout fotky, řekli mi, abych přišla za hodinu...:-) tak tam půjdu raději až tak za dvě:D

U čaje jsem dnes s dědečkem probírala své plány na cestu, chystám se pryč nejspíš od pátku nejdéle do pondělí, pokud se nevyskytnou zítra nějaké důležité povinnosti. Dědeček mě trochu vystrašil, stále mi opakuje, abych byla opatrná...a dává mi všelijaké rady,  až jsem měla v jednu chvíli chuť, raději zůstat tady:-)

Chystám se do Rameswaram, je to poutní místo, které je nejblíže Sri Lance. Podle Ramayany tady princ Rama stavěl most na Sri Lanku, když zachraňoval svoji ženu Sítu, která byla unesena démonem Rawanou. Hodně jsem o tomhle místě slyšela, vlastně už pán, se kterým jsem seděla v letadle z Istanbulu, mi říkal, abych tam určitě jela, pokud budu mít možnost...o Rameswaram mluvila i Míra v Kanjakumárí...

Odtud bych pak ráda jela do Madurai, jednoho z nejstarších měst Indie...a pak se zase vrátím:-)

Pak jsme s dědečkem mluvili také o indické kultuře, zvycích, o rodinách...vyprávěl mi, jak zakládal školu, začínali se 40 žáky, byla to první anglická škola v širokém okolí a nikdo nevěřil, že bude dlouhodobě fungovat...je tu už přes 30 let. Dědeček je učitel, jeho rodiče byli lékaři, žili v Malajsii ...on se chtěl vrátit do Indie, ale jeho maminka byla proti...nakonec se do Indie ale přeci jen vrátil...:-)

Mrzí ho, že tu nejsou jeho vnoučata, abychom se poznali...vnuk studuje v Bangalore, měli jsme se potkat tam, ale okolnosti a mé plány se změnily. Vnučka zase žije v Madrasu...

Říkal také," když má člověk rodinu, pevné zázemí, má sílu něco vytvořit, jít za svým cílem....a moci být spolu, je požehnání..."

Hezký večer

(dnes bez fotky, nějak mi zlobí internet...)