Večerní příjezd do Kochinu...

Do Kochinu jsme dorazili za tmy, někdy po deváté...a opět nás čekalo hledání ubytování...první hotel, kde jsme se ptali, se nám zdál zbytečně drahý, tak jsme pokračovali dál...projížděli jsme uličkami města, bylo už dost pozdě na to hledat ubytování...řidič se občas někoho zeptal...až nám kdosi doporučil levnou ubytovnu, když jsme ji našli, můj mrazivý pocit z Allepey se zase vrátil. Připomínala pavlačový dům na Jateční, všude kolem postávala spousta mužů, kolem pasu měli zavázaná dhótí a upřeně se na nás dívali...nabídli nám hodně levný pokoj ...vedli nás do patra, abychom se na něj podívali...nepůsobil zrovna čistě, světlo nefungovalo...jediné, co nás v tu chvíli zajímalo, jestli jdou zevnitř zamknout dveře:-)...řidič mezi tím čekal venku, vrátili jsme se k němu a začali se rozmýšlet, jestli to vezmeme...cena byla opravdu nízká, něco kolem 30kč na osobu, ale nebyla jsem si jistá, že to za to stojí...ve srovnání s pokojem, který jsme měli v Kovalam a cena byla asi 55kč...měla jsem z toho místa dost nepříjemný vnitřní pocit, asi to bylo ovlivněné i zážitkem z Allepey...holky se přikláněly k tomu zůstat, já s řidičem k tomu jet raději pryč...i když bude na mě, najít ubytování za slušnou cenu, když jsem proti zůstat....přesto jsme nakonec odjeli. Projížděli jsme dál městem, bylo už skoro deset...pak jsme najednou narazili na něco jako informace:), řidič zastavil, šla jsem se tam zeptat...uvnitř seděl mladý kluk, vysvětlila jsem mu, že potřebujeme levné a bezpečné ubytování...byla jsem moc překvapená, jak hezky se mnou jednal, povídali jsme si, dokonce říkal, že má dvě kamarádky z Čech, pak zatelefonoval na pár míst a během deseti minut nám sehnal ubytování za stejnou cenu jako v Kovalam. Za další chvíli už venku čekal pán s kolem, kterého jsme měli následovat...také moc hodný člověk, bydleli jsme u něho doma - se svojí manželkou nabízeli asi tři místnosti ve svém domě (home stay), tenhle způsob ubytování je na jihu docela rozšířený. Jeho žena a jejich dvě dcerky nás přivítali hned ve dveřích...zavedli nás do našeho pokoje, poradili nám spoustu míst, které můžeme navštívit..., bylo příjemné, cítit se najednou v bezpečí a být ve společnosti milých lidí....
Ráno jsme si prohlédli město. Kochin je důležité centrum indického obchodu. U pobřeží je spousta obchodů s kořením, čajem a kávou...je to krásná podívaná...tolik barev, vůní a druhů všeho možného:-). Po době, kdy zde byli Portugalci zůstala spousta architektury a kostelů...někdy si člověk připadá jako v Evropě...ale jen na chvíli:)
Jak jsem psala, právě Kerala je nejvíce křesťanský stát Indie...když jsme projížděli, všude jsou vidět kostely, v každém městě a vesnici...působilo to na mě hodně zvláštně, nějak se mi do celkového indického prostředí nesedí...

Včera se mě Mendi a Sven ptaly na můj blog, všimly si, že večer vždycky píšu a vybírám fotky. Mendi si ho nechala přeložit googlem do aj, docela jsem se nasmály...
říkala, že píšu hodně podrobně, těžko se mi to soudí, klidně napište, mohu být stručnější:-).
Večer už nemám většinou moc jiných činností, stmívá se tu brzy, kolem osmé je úplná tma a pak už ven nemůžeme...i když tak od sedmi je nepříjemnější počasí.
Včerejší večer byl moc fajn, strávili jsme ho na střeše, je velká, tak jsme si z ní udělali sportovní hřiště. Běhali jsme okruhy, přeskakovali větve od banánovníků, které se tu suší, naučila jsem se několik čínských cviků a něco málo z čínské medicíny. Sousedé nás pozorovali z balkonu, co to provádíme...jak jsem psala, ženy tu moc nesportují...pravda je, že mají spoustu fyzické práce, nosí vodu, když se staví nosí cihly, starají se o dobytek, ručně perou...

Večer občas chodím s babičkou pro mléko, je to vždycky zvláštní, spousta lidí sedí v ulici před svým domem, děti si hrají...každou chvíli některá žena něco volá na babičku, směje se a upřeně si mě prohlíží...ptám se vždycky, co říká...babička se také jen směje a občas něco odpoví v tamilštině...:)

ulice v Kochinu
všimněte si muže na kole v pozadí...měl úžasnou "brašnu" na nosiči, vypadala jako malá truhla a deštník na zádech, zastrčený za límcem košile:)

přístavní tržiště s kořením - Kochin
dokonce jsem tady sehnala i zrnkovou kávu z Keraly...až mě mrzí, že tu nemám svou novou moca konvičku:)
káva se tu totiž všude pije hlavně instantní a velice slaboučká...babička ji první dny ještě sladila, teď už ji pro nás připravuje hořkou...