Z Indie...: Vybírali jsme se Sven sárí a večer jsem potkala slona:-)

Včera měly děti zkoušky, tak jsme byli ve škole jen chvíli. Testy byly nakopírované, předepsané ručně, zrovna jsem si ten den říkala, jak jednoduše tu lidé ještě žijí...to už si ani nedokážeme představit...večer sedí před domem, povídají si, někdo sleduje televizi, ulice ožívají, protože je konečně stín a tak si jdou lidé nakoupit a zařídit nejrůznější věci...jak nám říkal dědeček:" v Satankulam jsou všechny nutné služby, žádný internet nepotřebujete:-)"
Je pravda, že toho tu je opravdu spousta, i když se to na první pohled nezdá...pošta, banka...všechno ale tak ukryté, že byste to bez rady někoho místního sotva našli...uzoučké prudké schody vedoucí kamsi do patra...a venku jen nápis v tamilštině:-)

Dnes se Sven rozhodla, že si koupí nějaké sárí...nemyslím, že byla dobrá volba kupovat ho tady v Satankulam, ale nechtěla jsem do toho mluvit. Já jsem kupovala sárí v Tirnervalí, kde jsem byla s Mendi...výběr byl neuvěřitelný:)...vypravili jsme se tedy s babičkou do obchodu na sárí...:-) slečna nám ukazovala nejrůznější druhy...Indové mají rádi výrazné barvy, výšivky a tak podobně, takže většinou chvíli trvá, než prodavač pochopí, co asi tak hledáme...nakonec si po dlouhém váhání Sven vybrala ...čekal nás tedy ještě výběr spodničky...když jsme to všechno absolvovali:-), byli jsme všechny unavené...nakupování v Indii je velice vyčerpávající, ale mě to baví...o všem se dlouze diskutuje, o ceně, o kvalitě, materiálech...o původu...atd....koupili jsme pak s babičkou ještě zelený mung dál na polévku a zeleninu a vypravili jsme se ke krejčímu:-) ...většina sárí má totiž ještě přidaný kus látky, ze kterého si necháte ušít čoli, krátké tričko...
Krejčí Sven změřil, všechno si zapsal a pozítří by to mělo být hotové...nechápu, jak to zvládají, chodí tam tolik lidí...ušití takového trička vyjde asi na necelých 30kč...neuvěřitelné:) ještě látku podkládají tenkým plátnem, takže je čoli dvojité.

Měla jsem dnes své oblíbené ovoce a vypátrala jsem už název, je to Manilkara Sapota...vypadá na první pohled jako brambor, měkké je to jako kiwi...uvnitř jsou černé pecky a chutná jako medová hruška:-)

Pecky poctivě schovávám, tak snad se mi podaří vypěstovat si Sapotu i u nás:-)
tady je obrázek: http://www.google.cz/imgres?imgurl=http://www.tropicalfruitnursery.com/images/tikal-sap-lg.jpg&imgrefurl=http://www.tropicalfruitnursery.com/fruitproducts_sw.htm&usg=__QVxZO-8UtovrTAaOK0E6FPM6RQE=&h=369&w=553&sz=49&hl=cs&start=3&zoom=1&tbnid=Aahzf7-QnKpQ7M:&tbnh=89&tbnw=133&ei=x70OUIrjKcfjrAeg5oHIDg&itbs=1

Večer jsem potkala na hlavní ulici slona, už jsem viděla slony v Mumbaii, ale tady v Satankulam to bylo poprvé...chobotem se dotkl mojí hlavy, Indové věří, že to člověku přinese štěstí...